Nokia přichystala nové hudební telefony, Nokii 5300 a 5200. My se podíváme na tu lepší s trojkou v názvu, která je podstatně vybavenější a za velmi dobrou cenu má co nabídnout. Zabalena je do trochu provokativního designu, ale i tak už má prodejní úspěchy. Přečtěte si naši recenzi, doplněnou několika fotkami.

      
 
Dalším telefonem, který jsme na NokiaManii.cz testovali, je Nokia 5300. Byla představena před necelým čtvrt rokem, 27.9.2006. Telefon se na trh dostal jako předvánoční trhák a začal docela lámat úspěchy. Hlavně díky svému vybavení a ceně, která je opravdu dobrá.
     

      
 
Úvodem k Nokii 5300
      
 
Po představení jsem si na Nokii 5300 udělal názor, který jsem doteď příliš nezměnil. Je to dobře vybavený telefon, se skvělou cenou a teenagerským designem. Ze začátku jsem jí moc nadějí na úspěch nedával, ale teď už se docela dobře prodává a začíná se rozrůstat i mezi neteenagerskou část populace. A málem bych zapomněl, Nokia 5300 se pyšní přívlastkem XpressMusic, což je skupina telefonů, které jsou určené pro hudbu. Až na výjimky pro ni Nokia 5300 opravdu určená je a mohu vás uklidnit, že si zas tak stěžovat nebudu.
   
 
         
Pár pohledů ze všech stran
 
   
 
Konstrukce a design
     
 
Začneme klasicky konstrukcí a designem. Bohužel tady Nokia 5300 dostane nejvíce, ani jedno se ve Finsku moc nepovedlo. Podle označení byste možná mohli předpokládat, že půjde o odolné telefony, Nokia je do řady 5XXX dává. Tento telefon tam ale rozhodně nejen svojí konstrukcí nespadá. Je totiž vysouvací. Nebudu předbíhat, podíváme se ještě na velikost a hmotnost. Na vysouvací telefon mi připadá akorát, není sice úplně malinká, ale alespoň se dobře drží v ruce a dá se na ní pohodlně psát. V řeči čísel: 92,4 x 48,2 x 20,7 mm. Hmotnost je také dobrá, v podstatě průměrná. 106,6 gramu má dneska skoro každý "hloupý" telefon. Konstrukčně na tom je dost špatně. Pravda, mohlo to být horší, ale rozhodně ne že by zde žádná vůle nebyla. V zavřeném stavu je vůle na obě strany asi tak 1 mm, po otevření se vůle sníží na polovinu. Jsou opravdu i lepší vysouváky, ale koneckonců to není zas tak strašné. Po vysunutí jsou zezadu na telefonu vidět kovové kolejničky. Při vysouvání pomáhá pérko, takže do horní části stačí strčit a ona už poskočí sama. Co mi konstrukčně na telefonu ale hodně vadilo, byla mezera mezi oběma částmi. Ta je snad i více než jeden milimetr a přece jen je to už trochu moc. Dá se z ní koukat skrz. Telefon prostě nevypadá zrovna nejlépe, když má milimetrovou mezeru mezi horní a dolní částí. Nejlepší bude, když se podíváte na fotky, tam je to docela dobře vidět. Otvírání zadního krytu je zařízeno z horní části telefonu, kde je tlačítko, které zmáčknete a poté trochu vyloupnete kryt ven. Sundání i nasazení je v pohodě a trochu to při něm cvaká, toho se nebojte, nic se nestane. Paměťová karta se vkládá po sundání tohoto krytu, nikde už nebylo místo pro dvířka. Pod baterií ale není, tam je jen SIMka, takže manipulace s kartou i se zapnutým telefonem možná je. SIM karta se vkládá do dolního pravého rohu podélně, zašoupne se kousek pod okraj telefonu.
       
 
Tip: Jestliže chcete vidět všechny fotky najednou a pohodlně, rozhodně se podívejte do naší galerie!
     
 
Spodní kryt je vyroben z umělé hmoty, která má na sobě tak trochu gumový povrch. Na něm jsou jakoby čtyři nožičky. Poté vylisovaný nápis Nokia, který je následně i vybarven bílou. Když se podíváme i na nepogumovanou část krytu, tak v ní najdeme mřížku pro reproduktor a foťáček. Ten bohužel není zapuštěn, ale samotná optika je podle mě pod dostatečně tlustým sklíčkem, takže by se mu nemělo nic stát. A i kdyby, nový kryt snad nebude tak drahý - kvůli provedení by si to snad Nokia ani nedovolila. Pod foťákem je ještě malé zrcátko pro autoportréty. Boky jsou již podstatně zajímavější, shora je již kromě zmíněného tlačítka pro sundání také konektor pro nabíječku (s malým nabíjecím konektorem 2,5 mm) a miniUSB - o tom ale až za chvíli. Samozřejmě se nezapomnělo ani na zapínací tlačítko. Při pohledu zepředu se našlo v pravém rohu místečko pro zavázání poutka. To na mě nepůsobí zrovna nejlépe, bohužel na něj nedosedá zadní kryt tak přesně, jak by mohl. Stejně je na tom také 2,5 milimetrový konektor pro sluchátka na druhé straně telefonu. Když se posuneme na pravý bok, najdeme na něm tři tlačítka. Dvě pro změnu hlasitosti a tlačítko spouště fotoaparátu. První dvě tlačítka jsou označena jen malými výstupy, tlačítko pro fotoaparát je ohraničeno. Mají na sobě bílé popisky. Pod nimi je černé okénko infraportu, tím bychom měli spodní část probranou. Pokud se podíváme výše, najdeme zde další tři tlačítka. Ta slouží pro ovládání hudebního přehrávače a jsou provedena stejně jako ta pro ovládání hlasitosti. Jsou ovšem z druhé strany, tedy vlevo vedle displeje. Vpravo je nápis Nokia, skoro stejný jako na zadním krytu. To mě celkem překvapilo, protože Nokia snad svoje logo nikdy nedala nikam jinam, než nad displej. Dole je pak pět ovládacích kláves, zelené a červené sluchátko, pětisměrná ovládací klávesa a dvě funkční klávesy. Nad nimi je velký displej a nad ním ještě dva malé otvory pro reproduktor sluchátka. Více už na telefonu nemáme.
     
 
         
A další... | Nakouknutí pod kryt
      
 
Rozhodně nesmím zapomenout zmínit ještě materiály. Ty jsou na tom ale hodně špatně. I z fotek telefon působil hodně plastově. Bohužel jsem naivně čekal, že na tom bude o trochu lépe, než tomu doopravdy je. Začnu použitým bílým plastem, ten je opravdu hodně nekvalitní. Ve tmě prosvítá, ne že by to nějak příšerně vadilo, ale zrovna estetické to nebylo. Navíc se plast zdál dost měkký. Tipuji, že nebude vůbec problém ho odřít a tím pádem ještě dostatečně ušpinit. Pogumování zadního krytu je na tom podobně, škrábance na něm budou vidět také. Když se podíváme na tlačítka, tak ta jsou v numerické části z tvrdého plastu, takže tam problém nebude. Kdežto nahoře jsou opět z měkké pryže. Jako takové zpestření nám Nokia připravila hliníkový plíšek na horní části, který se objeví po vysunutí telefonu. Je na něm nápis "Nokia 5300 XpressMusic".
    
 
Tip: Po kliknutí na fotku se zobrazí ve VGA rozlišení!
     
 
A nakonec se podíváme i na ten design. Nepřipadá mi úplně špatný, ale že by se nějak povedl asi taky nikdo neuzná. Takže ho popíšu radši jen okrajově. Telefon se prodává ve dvou barvách, červené a šedé. Daleko více známá je červená, my jsme na test dostali ovšem tu druhou. Telefon je v obou barvách v podstatě stejný, ale možná se k němu hodí více ta červená. V úvodu článku jsem psal, že má telefon trochu provokativní design, mně to tak alespoň připadá. Luxusně nepůsobí snad ani trochu. Tvarově je telefon oblý, hranatého na něm není skoro nic. Designově se opravdu těžko popisuje, ale působí dost jednoduše a trochu i atraktivně. A křiklavá červená barva se k němu hodí, stejně tak i decentnější šedivá, ve které vypadá méně "živě". Design některé asi zaujme a další ho překousnou díky dobrému poměru cena/výkon. Mně osobně se telefon nijak extra nelíbí, ale zas tak strašné to také není...
     
 
        
Ještě pár pohledů zezadu | Pokus o uměleckou fotku
    
 
Klávesnice, displej, výdrž a ostatní hardware
  
 
V podstatě budu obojí chválit. Ovládací část klávesnice má dobře velká tlačítka s jistým stiskem. Rozhodně se nikde nepřekliknete, jediné, co by mohlo někomu vadit, je již zmíněná použitá měkká pryž. Pětisměrná klávesa má oddělené tlačítko pro potvrzení, což samozřejmě přidává na pohodlnosti. Boční klávesy jsou výrazně tužší, nemačkají se zrovna nejlépe. Tlačítko pro spoušť fotoaparátu se mačká obzvláště špatně. Numerická klávesnice je na tom ještě o něco lépe, je z tvrdého plastu, opět s jistým stiskem. Má skvěle hmatově oddělené klávesy. Velikostně jsou na tom také dobře, mají něco málo přes jeden centimetr na délku a na výšku asi pět milimetrů. Od horního dílu telefonu jsou odsazeny dostatečně, takže se snad Nokia již poučila. Mně se na klávesnici psalo celkem dobře, ale uznávám, měl jsem v ruce i lepší.
      
 
         
Detail ovládací klávesnice a fotoaparátu | Boční tlačítka | Konektory
       
 
Displej je kvalitní. Má QVGA rozlišení, tedy 320 x 240 pixelů. Jednotlivé body od sebe opravdu skoro nerozeznáte. Velikost je asi dostatečná, úhlopříčka 2" sice působí například vedle Nokie N73 docela směšně, ale pro takovýto telefon to bohatě stačí. Jediné, co mi trochu připadalo, že má Nokia 5300 dost špatně displej využitý, o tom ale až za chvíli. Má okolo sebe možná až zbytečně velké okraje. Čitelný byl dobře, podsvětlený také. Měl dva režimy podsvětlení, když se s telefonem pracovalo, svítil naplno a po chvilce klidu trošku ubral, nakonec zhasl úplně.
        
 
Tip: Přečtěte si také recenzi na serveru MobilMania.cz!
      
 
Výdrž chválím, telefon mi vydržel při testování asi čtyři a půl dne, což považuji za slušný výkon, dal jsem mu celkem zabrat. Oficiální údaje hovoří ale přece jen asi trochu přehnaně: pohotovostní režim 223 hodin, doba hovoru 200 minut a přehrávání hudby celých 12 hodin.
Pokud se podíváme na paměť, integrovaných 5MB moc nepotěší. Hudbu na to neuložíte v podstatě žádnou a za chvíli se to zaplní asi i kontakty a událostmi v kalendáři. Nokia nám to tedy vynahradila tím, že do balení přidala 256MB paměťovou kartu. Je typu microSD, vkládá se, jak už jste slyšeli, pod spodním krytem. Oficiálně telefon podporuje velikost až 2GB, víc do něj ovšem opravdu nedáte, protože větší karta se zatím nevyrábí.
Co se možností připojení týče, telefon je na tom dost dobře. Samozřejmě je triální a podporuje GPRS i EDGE. Oboje ve třídě 10. Poté zde najdeme modrý zub, tedy Bluetooth. S tím se 5300 připojí k počítači a handsfree. Případně podporuje službu SIM Access. Profil A2DP 5300 umí také, to je celkem velká výhoda, protože na přehrávání stereo hudby přes Bluetooth budeme přece jen chvíli u ostatních telefonů čekat. Jak jste se dočetli výše, telefon má i infračervený port. A teď jedna z hlavních předností: v telefonu už nenajdeme konektor Pop-port, ale miniUSB. Opravdu je to tak, v balení s telefonem je i miniUSB kabel. To beru jako velkou výhodu, protože dnes má skoro každý doma miniUSB kabel a tím pádem kam telefon přinesete, tam si ho i připojíte. Po připojení se vás telefon zeptá na tři režimy, první je přenos dat, tedy Mass Storage - telefon se pak chová jako flashdisk, funguje to ovšem jen na kartu, druhý PC Suite - komunikace se stejnojmenným softwarem a třetí je tisk obrázků. Připojení sluchátek probíhá přes 2,5 mm jack. To mi přijde opravdu škoda, protože ten 3,5 mm by se tam určitě nějak vešel a takto pro připojení obyčejných sluchátek stejně budete muset použít redukci.
      
 
         
Detail numerické klávesnice | Část telefonu, která je vidět po vysunutí  | Ovládání hudebního přehráváče | Připojená sluchátka
        
 
Fotoaparát nefotí tak hrozně, jak jsem čekal. Můžete posoudit sami podle dvou přiložených fotografií a následně videozáznamu. Foťák má rozlišení 1,3 megapixelu a má 8x digitální zoom, ale ten, jak ostatně doporučuji skoro v každé recenzi, nepoužívat. Telefon snímky nedopočítává, ale ořezává, takže je fotka pak v podstatě nepoužitelná. Kdyby ale někdo zoomovat chtěl, může použít tlačítka pro ovládání hlasitosti. S telefonem se fotí na šířku, má možnosti několika efektů, možnost nastavit vyvážení bílé, kvalitu a velikost fotografií nebo vypnout zvuk spouště. Video natáčí v rozlišení 176 x 144 pixelů, takže je jen na dívání na mobilu a pomalu už ani to ne. Jako další hardware zmíním snad už jen FM rádio (bohužel bez RDS) a to je opravdu všechno.
     
 
               
Menu | Píšeme zprávu  | Nabídka kontaktů... | ...a detaily | Fotoaparát | Hudební přehrávač
     
 
Funkce, organizace času a zábava
     
 
Nokia 5300 má v sobě poslední edici prostředí Series 40. Je to verze 3rd Editon a snaží se přibližovat chytrým telefonům. A to se jí daří. V Nokii 5300 najdeme plno věcí, kterými do nedávna disponovaly jen smartphony. Prostředí telefonu mi v podstatě sedlo, na pohotovostním displeji máte možnost nastavit tapetu, typ hodin (analogové nebo digitální), vedle najdete ukazatele síly baterie a signálu či ikonky, které vyjadřují co se s telefonem právě děje. Můžete si nastavit zobrazení aktivního pohotovostního režimu, ten mi bohužel moc nesedl, je moc obsáhlý. Vstoupíte do něj zmáčknutím přednastavené klávesy. Případně nastavit jen čtyři směry ovládací klávesy. Samozřejmě můžete nastavit také volbu obou funkčních kláves. V menu máte čtyři možnosti zobrazení: mřížku s popisky nebo bez nich, seznam a záložky. Další podnabídky jsou již většinou textové, nebo textové s ikonou. Firmware měl telefon celkem stabilní, měl jsem poslední verzi. Rychlý byl také, narozdíl od Symbianu opravdu blesk. Ještě se vrátím k FW, ten je možné pomocí počítače upgradovat na poslední verzi, takže nemusíte běhat do servisu, to považuji za velmi hodnotnou funkci. Po zavření telefonu se sám telefon zeptá, jestli chcete zamknout klávesnici. Mohl by to ale dělat automaticky.
      
 
Tip: Máte možnost si také prohlédnout recenzi Nokie 6111 a 6280, které jsou 5300 velmi softwarově podobné!
       
 
Pokud se podíváme na možnosti telefonování, telefon asi uspokojí i managery. Telefonní seznam má několik položek, od čísla na mobilní telefon až po pozici v práci. Nokia 5300 rozlišuje jméno a příjemní, umí podle nich i řadit. Dokáže vám nahrát až hodinový hovor. Hovor se přijme také vysunutím telefonu, to lze ale vypnout. Kvalita zvuku byla dobrá, mně naprosto dostačovala. Možnost zapnout hlasitý reproduktor samozřejmě nechybí. Musím uznat, že hraje opravdu dobře a velmi nahlas. Rozhodně zmíním možnost změny velikosti písma, u kontaktů je sice možnost nastavit jen střední a velké, ale u zpráv a u webu i malé. Zprávy telefon zvládá docela v pohodě, přijmete i napíšete SMSky, MMSky a maily. Zprávy se řadí do složky přijaté, pouze maily mají stále ne zrovna výbornou Java aplikaci. Pokud se podíváme do záložky Organizér, uvidíme hned několik položek. Zmíním samozřejmě výborný kalendář, poznámky, opakovaný budík a hlavně novou skvělou kalkulačku, která je sice v Javě, ale zvládá kromě klasického odčítání, sčítání, dělení a násobení i mnoho vědeckých operací. Nechybí ani úkoly, stopky a odpočítávací měřič, poté diktafon s maximální délkou záznamu jedné hodiny. A internetový prohlížeč? Po pravdě, nic moc. Určitě doinstalujte Operu Mini. Načítá pomalu a zobrazuje ne zrovna ideálně.
      
 
            
Podnabídka hudeb. přehrávače | Organizér  | Záznamník | Webový prohlížeč | Menu níže | Kalendář
     
 
A zábava? Na tu je telefon dělán. Zmíním nejdříve asi tu nejdůležitější a to hudební přehrávač. Ten je výrazně vylepšený, než u jiných Nokií S40. Dostal nejen novou grafiku, ale také plno možností. Ovládá se hlavní pětisměrnou klávesou, zobrazuje název interpreta, desky i skladby a má velmi dobře zařízenou hudební knihovnu, možnost poslouchat podle žánrů, autorů a pod. nechybí. Telefon umí skladby opakovat a přehrávat v náhodném pořadí, zobrazuje číselně i graficky dobu jejich trvání. Můžete si také zapnout ekvalizér s pěti přednastavenými režimy a vytvořit si svůj vlastní. Jako zajímavost lze zapnout grafické znázornění zvuku ve fullscreenu. Jediné, co mě příliš nepotěšilo, byla dodávaná sluchátka. Hlavně že mají dva výměnné molitany, ale jinak jsou docela nekvalitní. Nokia mohla přidat lepší. Málem bych zapomněl formáty, které telefon zvládá: MP3, WMA a AAC. Pokud půjdeme dál, přehrávání videa je také na vysoké úrovni a na tak dobrém displeji je ještě lepší. Dokáže kromě 3GP přehrát i MPEG4. Na video můžete koukat ve fullscreenu, ovšem uvidíte popisky funkčních kláves, které trochu překážejí, dá se to překousnout. Již zmíněné FM rádio umí uložit až 20 stanic a pokud budete chtít, můžete využít i služby VisualRadio, kde se bohužel platí za data.
     
 
     
 
Závěr: skvělá koupě, ne každému se ale musí líbit
     
 
Na začátku jsem psal, že si nebudu moc stěžovat. Myslím, že jsem si moc nestěžoval, pouze na tu konstrukci. Tu Nokia přehnala, umí vyrobit lepší a telefon díky tomu ztrácí opravdu hodně. I design není podle mě nejlepší, sice záleží na názoru, ale telefon, který by si koupil i někdo starší, takto asi zůstane hlavně v rukou teenagerů. Vynahradila to ale skvělou výbavou, která se jen tak nevidí. Takže pokud překousnete špatnou konstrukci a možná ne úplně nejlepší design, rozhodně se do Nokie 5300 těch šest a půl tisíce investovat vyplatí.
     
 
Obsah balení:
     
Plusy & Mínusy