U Nokie N76 je na první pohled hned jasné, že design telefonu je na prvním místě. Nebyla by to ale Nokia, natož Nseries, aby nebyla i skvěle vybavená. Tento telefon má rozhodně šanci uspět i u náročných uživatelů, i když, v červené verzi spíše uživatelek. Přečtěte si recenzi, ve které najdete kromě informací i několik fotek.

 

Úvodem k Nokii N76

Něco málo přes půl roku, a už se Nokia N76 prodává. Byla představena 8. ledna tohoto roku a snaží se dostat mezi stylové telefony, přesněji žiletky. Tento trend rozjela Motorola se svým modelem Razr V3, Nokia ovšem není zdaleka první, kdo ji následoval. Vzhledem k prodejnímu úspěchu žiletek všichni byli nadšeni, že konečně přichází něco stylového, tenkého, ale i vybaveného. O to tu z velké části jde. N76ka není obyčejná stylovka, ale velmi schopný multimediální i pracovní nástroj. Všichni se báli ceny, bohužel oprávněně. Nokia N76 je opravdu předražená, protože za stejné peníze mohu mít i dvakrát vybavenější telefon. Ale pravda, za styl se platí. A to hodně, i když oproti takové Nokii 8800 Sirocco je to pořád polovina.

     

Zklamala mě? Ano i ne, vzhledem ke kategorii, do které se dá N76 zařadit, je určitě to nejlepší, co můžete sehnat. Funkčně se jí toho moc vytýkat nedá, umí v podstatě to samé, co N95, jen v trochu horším provedení. Odpověď na otázku, jestli se ji vyplatí koupit, snad najdete níže. Chcete-li tedy vědět další podrobnosti, tak určitě čtěte dál...

     

Placatá, možná až moc

Jako obvykle začnu konstrukcí. N76ka je zabalena v již klasické Nseriesácké krabici, koukáte na ni tedy přes plastový kryt a krabice není zrovna nejmenší. Konstrukce telefonu je véčková, jiná se asi nedala očekávat. Podle vzoru, Razru, má Nokia N76 též "bradu", tedy obě části telefonu na sebe nelícují přesně, ale jedna je kratší. Podobně je to provedeno i v horní části telefonu, kde je naopak výřez. Více zvláštností na něm nenajdeme. Kloub byl dostatečně pevný, přestože tak na první pohled nepůsobí. Myslím, že viklání se bát nemusíte. Při otvírání vám ke konci pomáhá dost silné pérko, ze začátku je možná až na škodu. Telefon ale otevřít jde pohodlně, při zavírání hlasitě cvaká. Pokud budete chtít otvírat jednou rukou, chce to hodně cviku. Rozhodně to jde, ale díky rozměrům a silnému pérku je to dost namáhavé. Já jsem po chvíli radši otvíral druhou rukou. Co se týče rozměrů, moc chválit asi nebudu. Snad jediné co vyzdvihnu je hmotnost, která je skoro stejná jako u N73, i když telefon mi připadal lehčí, má 115 gramů. Telefon opravdu působí dost placatě, ovšem je tak hranatý, že je skoro nepříjemné ho v ruce držet a když budu trochu přehánět, po otevření vás do ruky skoro řeže. Asi budu opět srovnávat s N73, půdorysně je N76ka skoro stejně velká. O malém telefonu zde tedy rozhodně mluvit nelze, tenký je, ale to nezachrání pocit placky v ruce. Samozřejmě je to o zvyk a když si zvyknete, rozměry bez problémů překousnete.

    

Nejvíce mi ale přijde u tohoto telefonu škoda použitých materiálů. Nejen že jsou to obyčejné plasty, ale ani jejich lak mi nepřišel moc úžasný. Celý telefon působí naživo dost lacině. Pak ještě jednu, spíše než výhradu, vlastnost. Telefon je celý lesklý a proto se nevyhnete tomu, že budete na jeho těle zanechávat otisky prstů. Pro mé překvapení v balení nebyl hadřík, takže si tedy velice často budete muset vypomáhat alespoň tričkem, protože nevyleštěná N76ka vypadá velice upatlaně. Co se týče designu, tak na něj pohled je dost subjektivní, ale určitě se snaží upoutat pozornost. Telefon v podstatě obsahuje jen dvě barvy - tu kterou si vyberete a stříbrnou. Zvenku je shora stříbrný kryt vnějšího displeje a pod ním tlačítka, ze kterých vychází pás lemující i fotoaparát na zadní straně. Vše lesklé a chromované. Po otevření se objeví opět lesklý hlavní displej a chemicky leptaná stříbrná klávesnice. Z levého boku najdeme tlačítko pro zvyšování/snižování hlasitosti, spoušť fotoaparátu a tlačítko pro rychlý vstup do galerie. Z druhé strany je slot pro paměťovku, která nemá moc povedená dvířka. Jsou sice kovová, ale špatně dosednou na telefon, takže z něj trochu trčí. A ještě zdířka pro nabíječku. Shora je tlačítko pro vypnutí telefonu, miniUSB a 3,5 mm jack. Tyto prvky po úplném otevření telefonu ale nejsou přístupné, to mi trochu vadilo. Vespod jsou jen dva otvory pro reproduktor a místo pro uchycení poutka. Při sundavání zadního krytu telefonu vezmete i kus brady. Pod ním najdete malou baterii a pod ní šuplíček pro SIM kartu. Ten je vyřešen opravdu zajímavě, protože nebylo místa nazbyt, musíte nejdříve zatáhnout za úchyt, pak vyjede.

     

Nechtějte toho ode mne moc!

Na úkor exkluzivity a designu telefon funkčně trochu ztrácí. Ale zvládne vše, třeba ne dokonale, ale zvládne. A myslím, že to je od něj též požadováno. Zvenku na vás vykoukne, i když spíše se schovává, vnější displej s rozlišením 176 x 208 pixelů a 262 tísíci barev. Ten vnitřní je o dost lepší, má úhlopříčku 2,4", QVGA rozlišení a barev rovnou 16 milionů. Ale oba displeje by mohly být o něco větší, místo by tam na to bylo. Nejvíce budu vytýkat čitelnost na slunci, ani jeden se na přímém slunci skoro nedá číst. To je další daň za design, lesk. Klávesnice telefonu je, jak jsem zmínil, vyleptaná do tenkého plátku kovu. Velikost i rozložení kláves je dobré, ale jejich nízký zdvih a jednolitost to plně vynahradí. I po dvoutýdenním používání jsem se občas uklikl, neříkám že si nezvyknete, ale bude to dlouho trvat. Nebudu předbíhat, ale zmíním, že díky nové verzi Symbianu v telefonu nalezneme i automatický zámek kláves. Pokud budete chtít, můžete zamykat i pomocí vnějších tlačítek pro ovládání hudebního přehrávače.

     

Pojďme k hardwaru jako takovému, s telefonem si zavoláte nejen ve všech GSM sítích, ale i v 3G sítích. Kamerka pro videohovor je nad displejem nenápadně připravena. Data vám pojedou jak přes GPRS a EDGE tak i UMTS, budete se muset spokojit jen s nimi a HSDPA tu bohužel nenajdeme. V telefonu nechybí ani Bluetooth a IrDa, pro kabelové spojení použijete miniUSB. Telefon navíc umí pracovat i v režimu Mass Storage, chová se jako flashdisk, respektive jeho paměťovka. Ta je formátu microSD a telefon zvládne až 2 GB (já vyzkoušel jen jeden gigabajt). Interní paměť je konečně větší, než na pár fotek a mailů. Pokud nebudete ukládat všechno do telefonu, místa bude dost. Pro připojení sluchátek N76 má klasický 3,5 mm jack, adaptér s mikrofonem v balení ale nenajdeme. Když už jsem u zvuku: reproduktor ve mně zanechal kladný dojem, na to jak jsou malé, hrají kvalitně a velice nahlas. Fotoaparát je na zadní straně, bohužel nijak nekrytý ani nezapuštěný. Má rozlišení dva megapixely, bohužel chybí autofokus, alespoň je vedle něj LED dioda pro přisvětlení snímané scény. Prostředí fotoaparátu se přesto oproti N95ce neliší, můžete nastavovat, jak je libo. Více najdete v recenzi na ni.

     

I pro pracovnice

Asi největší předností N76ky je její operační systém Symbian S60 9.2 3rd Edition Feature Pack 1. Ten přináší mnoho změn. Pokud chcete znát podrobnosti prostředí telefonu, podívejte se do recenze N95ky, kde je jich detailně popsáno mnoho. Zde to shrnu jen v rychlosti. V pohotovostním režimu si můžete zapnou APR (Aktivní Pohotovostní Režim), který má na starost usnadnit práci s telefonem a přehledně zobrazit vše důležité. Menu telefonu má čtyři možnosti zobrazení, kromě klasického seznamu a tabulky zde máme ještě dva prostorové pohledy (které na moje překvapení u N95 nebyly) a to Podkovu nebo Véčko. Menu takhle sice vypadá velice efektně, s praktičností je to horší. Dokonce zmizela animace ikon, zato symbol spuštěných aplikací a vytváření podsložek zůstalo. N76ka má kromě tří Nokiáckých témat i dvě určené přímo pro ni, jedno k červené a druhé k černé verzi. Obě jsou dobré, ale klasika Turquiose nikdy nezklame. Pro usnadnění ovládání se nám vrátila nabídka Jdi na. Velkou novinkou v ovládání je vnější displej. Ten toho na mé překvapení dokáže opravdu mnoho, v pohotovosti zobrazuje sílu baterie a signálu, čas, přijaté zprávy/zmeškané hovory a název operátora. Zprávy si dokonce můžete na vnějším displeji i přečíst. Po stisknutí tlačítka galerie se zobrazí kalendář a následně se zobrazí, co se na dnešní den zaznamenalo. Případně můžete docela pohodlně vybírat hudbu, tedy třídit ji nejen podle interpreta a žánru. Jako poslední důležitá funkce vnějšího displeje je prostředí fotoaparátu, fotit se zavřeným telefonem je o mnoho pohodlnější.

          

To by bylo k prostředí, pusťme se do konkrétních funkcí. Začnu telefonováním a to kontakty. Jeho kapacita je v podstatě neomezená (omezená je jen vnitřní pamětí) a ke každé položce si můžete uložit klidně i dalších několik tisíc podrobností od mailu, VoIP až po vlastní poznámku. Položka Protokol uchovává všechnu odchozí a příchozí komunikaci, v detailním výpisu tedy vidíte i to, komu jste kdy SMSku posílali. Posílání zpráv je vyřešeno více než dobře, struktura nabídky zpráv se nezměnila a proto Vás znovu odkáži na recenzi N95ky, kde je vše detailně popsáno. Je zde jen jeden rozdíl a to v tom, že N76ka zprávy nezkracuje tak docela. Pokud si v nastavení zvolíte, že chcete ořezávat diakritiku, tak před odesláním N76 zprávu ořeže. Je tu ale jeden háček, funguje to jen na některé znaky. Kalendář se také nezměnil, je pořád stejně dobrý. Jako výhodu se mu ale musí uznat možnost zobrazení na vnějším displeji. A další aplikace? Moc už jich není, zmizel třeba prohlížeč dokumentu Microsoft Office, na druhou stranu si můžete prohlédnout PDFka. Budík je opakovaný, je zde aplikace pro mobilní vyhledávání od Yahoo. Nesmím zapomenout na webový prohlížeč, vyčerpávající článek o něm najdete zde. Hudební přehrávač umí třídit nejen podle interpreta, žánru a alba, můžete se podívat na vizualizaci a nebo vytvářet playlisty. Rádio lze ovládat i přes vnější displej a můžete si přednastavit několik stanic. Když se budete nudit, můžete si zahrát 3D hada.

         

Níže máte ještě sedm snímků z fotoaparátu Nokie N76. A posledních pět screenů.

       

     

Splnila očekávání?

Podle mě ano. U tohoto telefonu jde opravdu nejméně z poloviny o styl, design a extravaganci. Funkce jsou až na druhém místě. Ale nedá se říct, že by je Nokia nějak zanedbala, protože takto vybavený telefon ve své třídě asi najdete jen těžko. To nejdůležitější je asi to, že má operační systém Symbian. Díky tomu nabývá nových rozměrů a můžete z něj udělat opravdu kvalitní nejen pracovní nástroj. I když N76ka zaujme spíše tu něžnější část pohlaví, má šanci na úspěch především u těch, kteří chtějí i dobře vybavený telefon. Ale prodejní rekordy trhat nebude, přece jen cena pohybující se okolo čtrnácti tisíc korun není zrovna nejmenší.